Kdo by neznal známé úsloví, které praví: „Vidět Neapol a zemřít.“? Pokud by se jej chtěl někdo držet doslova, neměl by rozhodně zapomenout ještě předtím navštívit nedaleké starověké město Pompeje, které pohřbila sopka Vesuv pod nánosem lávy a sopečného prachu roku 79 n. l. Tamní obyvatelé tak draze zaplatili za to, že nebrali vážně varovné signály, které vulkán do svého okolí vysílal, a považovali ho za vyhaslý.
Pompeje jsou dnes mimořádnou archeologickou památkou
Pompeje tak zůstaly očím okolního světa skryty po několik staletí. Teprve během 19. století začal být v daných místech realizován velký archeologický průzkum, který došel k mimořádným výsledkům, jež dovolují poznat celou řadu detailů z každodenního života lidí v časech starověkého Říma. Pod vrstvou lávy a sopečného prachu se zachovaly mimořádně dochované trosky budov i lidské pozůstatky, když smrt zastihla obyvatele Pompejí nepřipravené během výkonu různých činností.
bilaleldaou / Pixabay
Zkázu svědectví popsal na základě vlastní zkušenosti Plinius mladší
Očité svědectví o zkáze Pompejí, která se stala tématem i několika velkofilmů, podal napříč věky Plinius mladší, jenž celou událost vylíčil ve svém dopise známému antickému historikovi Tacitovi. Vesuv měl údajně vyšlehnout nejprve velké plameny, aby z něho později vyšel velký černý mrak tvaru borovice, jenž navzdory tomu, že byl den, zcela zakryl slunce. Výbuch sopky byl zároveň doprovázen zemětřesením a tsunami. Samotný Plinius mladší při výbuchu sopky přišel o svého otce Plinia staršího, jenž se nechal dopravit na veslici blíže, aby vše mohl lépe sledovat. Za svoji zvědavost ale zaplatil otravou oxidem uhelnatým.
Hrozba stále trvá
Pompeje dnes patří mezi nejnavštěvovanější turistické památky v Itálii. Vedle pozůstatků starověkého města v současnosti existuje město Pompei, kde žije zhruba 26 000 obyvatel. Vulkán Vesuv jako memento minulosti a hrozba pro budoucnost na vše shlíží opodál.
